Velmi dekorativní 4,50%ní komunální dlužní úpis Zemské banky (dříve Zemská banka království českého) v nominální hodnotě 5 000 Kč. Vydáno v Praze v letech cca 1925 – 1933. Dluhopisy byly umořovány každoročním losováním, nejpozději do 78ti let od vydání. Text je v českém, německém, francouzském a anglickém jazyce. Tisk: Politika v Praze, vytisknuto na papíru s dekorativním vodoznakem.
Rozměr: cca 260 x 390 mm – dvojlist. Stav: Krásný a zachovalý exemplář, bez ostrého přehybu, perforovaný.
Jedná se o originální dluhopis. Vhodné k zarámování nebo jako netradiční dárek. Možné osobní předání v Praze.
Historie:
První úvahy a návrhy na založení banky se objevily začátkem ledna roku 1887. Samotná banka zahájila činnost počátkem roku 1890, jako veřejnoprávní instituce. Oproti komerčním bankám se zaměřovala především na poskytování levných a nevypověditelných úvěrů městům a obcím, případně zemské správě k budování všeobecně prospěšným stavbám (silnice, železnice, mosty, nemocnice, školy, vodárny a kanalizace, meliorační práce, atd.). K dalším jejím činnostem patřila podpora lidového peněžnictví v Čechách, především podpora malých záložen a spořitelen.
Provozní kapitál získávala emisí základních úpisů a pro získání kapitálu na poskytování úvěrů vydávala dlužní úpisy (komunální, meliorační a železniční) se splatností 50, 60 a 78 let.
Banka byla veřejností přijata velmi kladně, což se projevilo přílivem vkladů, které už v roce 1895 silně převyšovaly vklady u Živnostenské banky.
Na přelomu 19. a 20. století se stává největší českou bankou a postupně i velmi oceňovaným a respektovaným pilířem tehdejšího českého bankovnictví. Po vzoru Zemské banky byly zřízeny další veřejnoprávní ústavy (Zemědělská banka markrabství Moravského, Ústav pro komunální kredit země Slezské).
Po vzniku ČSR v roce 1918, posiluje banka svoje postavení a dočasně zastupuje roli státní banky. V roce 1920 mění, zkracuje svůj název na Zemská banka.
Za deflační krize, v první polovině 20. let, pomáhá otřeseným komerčním bankám a z podmětu vlády se stala likvidátorem zkrachovalé Pozemkové banky. Roku 1924 rozšířila svou působnost na Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde měla posílit malé peněžní ústavy a zlepšit dostupnost úvěrů.
V době další hospodářské krize na počátku 30. let opět pomáhá postiženým bankám formou krátkodobých úvěrů. Podílí se na vedení agendy státních záruk na podporu zahraničního obchodu a po oživení v druhé polovině 30. let se naplno věnuje poskytováním komunálních úvěrů na stavbu vodovodů a kanalizací, elektrifikaci, rozšiřování veřejné dopravy, atd.
V roce 1936 zřizuje Pomocný fond pro úpravu dluhů okresů a obcí pro zemi Českou. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus byly založeny podobné fondy. Fondy měly za úkol finančně pomáhat slabým okresům a obcím s placením úvěrů a jejich umořením.
Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava došlo k úpravě názvu banky na Zemská banka pro Čechy, dále byla nucena podstoupit své obchody na Slovensku nově vzniklé Slovenské hypoteční a komunální bance a v roce 1940 zlikvidovat obchody (především úvěry), které se ocitly v obsazeném pohraničí a byly mimo území protektorátu. Roku 1941 došlo ke sloučení s Hypoteční bankou Českou a roku 1943 k nucené fúzi s Ústřední bankou českých spořitelen, čímž nově vzniklý ústav Zemská banka pro Čechy – Ústřední banka spořitelen v Čechách a na Moravě převzal funkci peněžního ústředí spořitelen v Čechách a na Moravě.
Po osvobození, v roce 1945, dosazen národní správce. V květnu 1947 došlo ke sloučení s Českým akciovým hypotečním ústavem. V polovině roku 1948 banka zaniká fúzí, spolu se třemi dalšími bankami (Zemská banka pro Moravu a Slezsko, Slovenská hypoteční a komunální banka a Československý reeskontní a lombardní ústav), do nově vzniklé Investiční banky.
Zdroj informací: Dějiny bankovnictví v českých zemí, F. Vencovský, Z. Jindra, J. Novotný, K. Půlpán, P. Dvořák a kol., 1999.
Sledovat
Doporučit
Sdílet
